Aideen

Aideen

11. září 2015 v 12:43 | Aideen



Jmenuji se Broňka a tímto vás vítám na mém soukromém místě na tomto blogu. Nejdříve bych ráda řekla něco o sobě a mé rodině, o které to vlastně skoro celé bude.

Je mi 28 let a mám tři děti, se kterými jsem nakonec zůstala sama. O podrobnostech se tu rozepisovat nebudu, protože to již není důležité. Nejstarší dcera se jmenuje Bronička (5), pak následuje Petřík (3) a nejmladší Anička (2).


Už podle věkového rozdílu můžete poznat, že je to u nás opravdu veselé. K tomu ještě přidejte fakt, že momentálně žijeme ve společném domě s dalšími šesti lidmi a kojencem a vyjde vám z toho naprostý blázinec :-) Bereme ale život takový, jaký je a naše soužití je i s ostatními obyvateli harmonické.

Děti jsou mou radostí a také starostí. Jsou dny, kdy se jejich povahy projeví naplno a člověk má chuť odjet hodně daleko. Toto jsou ale jenom krátkodobé myšlenky. Nikdy bych ty naše poklady za nc nevyměnila.
Bronička je od narození velice aktivní. Mluvit začala až kolem třetího roku, postupně jí byl diagnostikován opožděný vývoj řeči. Jednu dobu to vypadalo i na náběh na ADHD, což se nakonec nepotvrdilo. Pravidelně navštěvujeme logopedii už od 2,5 roku, což nese i své ovoce. I když je její mluva stále ještě méně srozumitelná, dělá velké pokroky. Navštěvuje třídu předškoláků, dvakrát týdně dochází na fotbalové tréninky. Sport ji moc baví a nejspíš se mu bude věnovat i nadále.

Petřík je její naprostý opak. Je klidný, rád si přes den jen tak lehne a odpočívá. Má však i svou hlavu a když si něco umane, dokáže se pořádně vztekat. Navštěvuje prvním rokem školku, kde je velmi spokojený a chodí tam rád.

Anička je naše nejmladší číslo. Je velmi aktivní, temperamentní a chvílemi mi připomíná naši nejstarší. Co z našeho benjamínka vyroste zatím nevím, ale dle její aktivity to bude nejspíš také nějaký druh sportu.

A já? Snažím se sice naplno věnovat dětem, ale také si ráda najdu chvilku na sebe. Nejraději tvořím ať už pro děti nebo pro ostatní členy rodiny. Už tři roky se snažím vytvářet vánoční dárky, háčkovat cokoliv, co je pro děti třeba a připravovat jim zážitky, na které jen tak nezapomenou. Abych se přiznala, další mou zálibou je malování. Ano, i já jsem propadla omalovánkám pro dospělé. Po náročném dni je krásné a nutné jen tak sednout a vše vypustit. S tím mi hodně pomáhá i má stále se rozšiřující knihovna. Ano, po neuvěřitelných čtyřech letech jsem se vrátila ke čtení knih a moc mi to pomáhá.

I když jsem především máma, snažím se najít si chvilku i pro sebe a své aktivity a koníčky. Bez toho to prostě nejde. Spokojený rodič = dobrý rodič.

Věřím, že se zde budete cítit příjemně a přijdete si na své.

Tak s chutí do toho :-)



 
 

Reklama